Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality
Bláhová, Andrea ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality se zabývá mladými českými interpretkami, které skrze svou tvorbu, rozhovory v médiích a performance na koncertech tematizují ženskou zkušenost. Vybrané texty písní pěti interpretek, rozhovory a zápisky z terénního deníku jsem analyzovala pomocí kvalitativní obsahové analýzy a výsledky dále interpretovala v sedmi různých tematických kategoriích. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnuji především definování postfeminismu a postfeministické citlivosti, populární kultury a vnímání tělesnosti v prostředí populární hudby. Empirická část se skládá z metodologických postupů, kvalitativní obsahové analýzy a následné interpretace.
Ženy (z) Čejetiček. Každodenní život žen žijících mezi lety 1968-2000 v jedné z částí Mladé Boleslavi.
Picková, Monika ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zachycení životních zkušeností a každodenního života dvou generací žen, matek a dcer, žijících mezi lety 1968 a 2000 v městské části Mladé Boleslavi zvané Čejetičky. Výzkum vedený pomocí metody orální historie se soustředí zejména na rodinné zázemí a profesní uplatnění těchto žen, jejich pracovní i volný čas, ale také na celkovou kvalitu života, jak ji samy narátorky vnímají. Dává tak hlas ženám, které byly historicky tradičně opomíjeny. Na komparaci životních příběhů dvou generací žen tak můžeme sledovat, jak dcery kopírovaly životní cesty svých matek a podřizovaly se tlakům patriarchální společnosti jen zhruba 50 kilometrů od Prahy.
The Portrayal of the Female Experience of the Second World War in Sarah Waters's The Night Watch
Fialová, Lucie ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazením zkušeností žen za druhé světové války v románu Noční Hlídka (2006) od současné britské spisovatelky Sarah Waters. Teoretická část popisuje společensko-historické pozadí románu se zvláštním zřetelem k ženské zkušenosti za druhé světové války v různých oblastech, jako je jejich rodinný život, pracovní příležitosti a každodenní život během bombardování Londýna. Zvláštní pozornost je také věnována popisu ženské zkušenosti s interrupcí během války a životního stylu leseb. Práce dále představuje teoretické vymezení neo-historického žánru, jehož je román představitelem, a stručně uvádí román v kontextu dalších děl Sarah Waters, za účelem vytvoření teoretického základu pro analýzu. Praktická část se opírá o část teoretickou a zkoumá, jak fiktivní zobrazení ženské zkušenosti koresponduje s nastíněnou realitou. Zároveň se práce zamýšlí nad tím, jak Sarah Waters využívá druhou světovou válku ve svém fiktivním příběhu a které prvky se rozhodla vyzdvihnout. Dále rozebírá důvody, které Waters ke zdůraznění těchto prvků v románu vedou a jak to odpovídá neo- historickému žánru. KLÍČOVÁ SLOVA Sarah Waters; Noční Hlídka; Ženská zkušenost; Druhá světová válka; Blitz; Velká Británie; Neo-historický žánr; Interrupce; Homosexualita
The role of women in the world of Margaret Atwood's The Handmaid's Tale & The Testaments
Beránková, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá světem, jež je předmětem Příběhu služebnice (1985) a Svědectví (2019) autorky Margaret Atwood. Dystopický theokraticko-totalitní režim dominující těmto novelám vybízí k socio-historické a antropologické analýze a interpretaci z perspektivy podmaněných ženských charakterů. Teoretická část, uvedená přehledem práce Margaret Atwood, poskytuje čtenáři zásadní informace týkající se historických paralel, které vyprávění inspirovaly, a zároveň obsahuje vymezení relevantních antropologických konceptů, jako například liminalita, či převrácení statusu. V první sekci části praktické vysvětluje tato práce, za využití informací shromážděných v průběhu teoretické části a těch vyvozených z obou knih od Atwood, vzestup fundamentalistického kultu Synů Jákobových a úspěch jejich projektu, Republiky Gileád. Zároveň je prozkoumána jejich ideologie s ohledem na ženy. Následující část interpretace se zabývá pozicí žen uvnitř tohoto systému, který si je podmaňuje a utlačuje je. Tato analýza je vykonána využitím vybraných charakterů metodou srovnání a kontrastu ideálních modelů pozic žen v podobě, ve které je navrhli architekti systému, a jejich skutečné realizace. Tato práce má následující cíle; prokázat, že Gileádská theokracie je inherentně sexistická a misogynní, najít vysvětlení pro její...
Tělo pod dohledem. Tělesnost a sexualita v próze Krásné zelené oči.
Levy, Veronika ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Tělo pod dohledem. Tělesnost a sexualita v próze Krásné zelené oči se zaměřuje na genderovou analýzu literárního díla, které samo o sobě tematizuje genderové vztahy a zvýznamňuje "ženskou" zkušenost. V Lustigově světě, který je plný "ženských" témat a který může na první pohled působit až feministicky, se však objevuje "narušitel" v podobě velmi "maskulinního" vypravěče zobrazujícího ženu především jako tělo a "věc určenou pro pohled." Základním východiskem je feministická literární kritika, konkrétně pak metoda vzdorného čtení Judith Fetterley, která právě na existenci univerzálního mužského pohledu upozorňuje. Jelikož se jedná o analýzu textu, bude další uplatňovanou metodou diskurzivní analýza. Na vypravěčské hledisko se pokusím aplikovat teorii voyeurismu Laury Mulvey a pokusím se odhalit, zda text nezobrazuje ženskou zkušenost eroticky. Vzhledem k silné textové interpelaci vyžadující od čtenářstva identifikaci s vypravěčovým pohledem považuji za nutné věnovat se detailněji tomuto pohledu a možnostem odmítnutí textové interpelace. Východiskem pro analýzu díla z hlediska "ženské" holokaustové zkušenosti budou práce zaměřené na genderové aspekty holokaustu (Zoë Waxman, Marlene Heinemann). Klíčová slova: feministická literární kritika, holokaust, gender, ženská zkušenost,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.